No nevím, prostě se to někdy stane. Nebo častěji. Je to divný, ale nic s tím neuděláš. No nic, pojďme na to.
1. Když si vezmu chips, nejdřív z něj olížu to koření, a až potom ho sním.
2. Když jsem v obchodě s oblečením, tak sahám na všechno, i na to, co se mi nelíbí. Zjišťuju prostě, jak je příjemnej ten materiál.
3. Ráda si držím ušní lalůčky, když jsou studený. Nějak mě to uklidňuje.
4. V MHD dělám, že se dívám z okna, přitom pozoruju v draze, jak vypadám.
5. Mám mnohem lepší náladu, když je šedivá obloha (v zimě a na podzim), než když svítí slunce.
6. Mám divnej pocit, když sedím v MHD a všechny místa jsou obsazený. Jen to místo vedle mě, je volný.
7. Nerada jím před cizíma lidma. Mám pocit, že pozorujou, jak jím.
8. Mám takovej nepopsatelně divně hezkej pocit, když jsem v papírnictví. Takovou radost a nadšení z lepítek, pořadačů, papírů, diářů, propisek,... nemám snad z ničeho jinýho.
9. Stydím se mluvit anglicky, před česky mluvícíma lidma.
10. Když sedím ve škole a profesor se na mě v průběhu výkladu podívá, začnu kývat hlavou na znamení, že s ním děsně souhlasím. I když kolikrát vůbec nevím, o čem mluví.
11. Když si večer čistím zuby a nakláním se k umyvadlu, že vyplivnu pastu, mám strach se pak vrátit zpět a podívat se do zrcadla. Bojím se, že se na mě bude dívat můj obličej jiným výrazem, než budu mít já.
12. Spím na palandě a žebřík takřka nepoužívám. Mám strach, že po palandou něco žije a pokud polezu pomalu, čapne mě to za nohu. A to nechceme.
13. Když jdu po ulici, tak mám pocit, že jedinej, kdo se každýmu uhýbá, jsem já.
14. Telefon mám nastavenej na vibrace, aby se na mě lidi v MHD neotáčeli, kdyby začal zvonit.
15. Ať se snažím, jak se snažím, nedokážu se naučit zeměpis. (asi nějaká disgeografie)
16.. Častokrát mám pocit, že mi v tašce vibruje mobil, jako blázen. Když ho pak vyndám, nemám tam ani zprávu, ani volání. Stává se mi to i ve chvíli, kdy mobil v tašce vůbec nemám.
17. Když mi volá někdo z call centra, tak se kolikrát ani neomluvím, že nemám čas nebo zájem a beze slova zavěsím.
18. Nerada plavu moc daleko od břehu (v rybníku nebo v moři). Nelíbí se mi ta hloubka pode mnou a mám dojem, že buď něco vyplave a dotkne se mě to, nebo mě něco vcucne do hlubin.
19. Nedokážu udržet s lidma dlouhý oční kontakt. Přijde mi to divný.
20. Když mi přijde něco děsně roztomilý, chce se mi to úplně rozmačkat. Proto mám často strach o našeho králíka.
Žádné komentáře:
Okomentovat